Závěry debaty Nové cesty české energetiky
tisková zpráva 5. 12. 2019, Praha, Zvonečník, z.s.
Dne 26. listopadu 2019 uspořádal Zvonečník v Lidovém domě debatu "Nové cesty české energetiky". Debata přinesla čtyři důležité závěry.
V prvé řadě se debata věnovala problematice provozu a privatizace hnědouhelné elektrárny Počerady. Elektrárna splňuje emisní limity jen do roku 2023, je vůbec největším znečišťovatelem ovzduší v ČR, má dostatečnou zásobu nepříliš kvalitního uhlí z dolu Vršany a její účinnost výrazně ovlivňuje skutečnost dosud minimálního využití odpadního tepla pro teplárenské účely. Příklad privatizace elektrárny Chvaletice ukázal tlak nového provozovatele na emisní výjimky, maximalizaci zisku a zájem provozovat elektrárnu dále za horizontem předpokládaného ústupu uhelné energetiky ve státních energetických a environmentálních koncepcích. S privatizacemi uhelných elektráren se ČEZ rozhodně nezbaví jen starého železa a v případě Počerad je klíčová role této elektrárny i v budoucnu v možnosti jinak draze placené stabilizace české energetické sítě při plánovaných odstávkách jiných velkých zdrojů.
S ohledem na uvedené debata došla k závěru, že změna vlastníka elektrárny Počerady je nevýhodná, představenstvo ČEZ má kompetenci do konce roku 2019 tuto privatizaci zarazit a mělo by ji rozhodně využít. S ohledem na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí je žádoucí výrazné omezení fungování tohoto energetického zdroje, a to do té míry, aby plnil jen příležitostnou stabilizační funkci například při odstávkách jiných velkých energetických zdrojů a byla tu zcela nová technologie.
K možnosti stabilizace energetické sítě směřovala debata dále v souvislosti zejména s obnovitelnými zdroji. Zřejmé jsou u nich výkyvy výkonu jak mezi ročními obdobími, tak v rámci dne. Stále větší roli tak budou mít přečerpávací elektrárny a různé technologie pro akumulaci energie. Ing. Jiří Pohl přiblížil možnosti těchto technologií i letošní červnové usnesení vlády č. 421 týkající se záměrů na využití Podkrušnohoří pro akumulaci energie. Účastníci debaty v tomto vnímají vizionářský projekt s výhodným umístěním a mimo jiné i možností paralelního vysokonapěťového vedení s plánovanou vysokorychlostní železnicí. Podpořeno bylo rovněž předcházející stanovisko Zvonečníku.
V části věnované jaderné energetice se debata zaměřila na vůbec potřebu současné kapacity bloků v jaderných elektrárnách. Zatímco obnovitelné zdroje mají potenciál v náhradě špinavé uhelné energie (včetně využití nárazových přebytků z obnovitelných zdrojů ze zahraničí a omezit lze vyvážení uhelné energie formou elektrické energie do zahraničí), těžko lze rovnou nahradit také kapacitu jaderných zdrojů. Obrovským problémem řady evropských jaderných elektráren je ale již jejich velmi vysoké stáří a únava použitých materiálů. U elektrárny Dukovany nelze počítat s dalším provozem jejich současných bloků dále než kolem roku 2036. Podle Vladimíra Vlka možná náhrada malými modulárními reaktory má výhody v jejich jednodušší dopravě, rychlejším spuštění a rozložení velké investice i bezpečnostních rizik do malých celků, na druhou stranu je to technologie dosud v plenkách, dosud nemá potřebné certifikáty a celkově vychází dráže, než velké reaktory. Zdeněk Jiskra též upozornil na objevující se problémy se zajištěním dostatku chladící vody zejména v suchém teplém letním období a regulovatelnost výkonu prostřednictvím většího množství malých reaktorů skýtá výhodu i v tomto ohledu.
Účastníci debaty se shodli na potřebě řešit náhradu bloků v Dukovanech novými bloky a že malé modulární reaktory vypadají zajímavě, ale důležitý je přepočet jejich celkových nákladů a předností na jednotku vyrobené energie.
Elektroenergetika je zatížená různými jen překupníky energie, ale také přístupem státu k ziskům ČEZ, existuje zaostávání v realizaci důležitých investic do energetických zdrojů včetně OZE a stabilizace energetické sítě. Účastníci debaty se shodli, že česká elektroenergetika vyžaduje rozsáhlé investice v souladu s ochranou životního prostředí, platíme je v cenách elektřiny a současné zisky ČEZ postrádá logiku rozpouštět ve státním rozpočtu nemyslením na budoucnost.
Odkazy:
