Spalovny odpadů - energetická zařízení

tisková zpráva 16. 2. 2023, Praha, Zvonečník, z.s.

Zvonečník vnímá spalovny odpadů jako energetická zařízení, která je nutné posuzovat podobně jako jiná energetická zařízení a ne jen jako odpadová zařízení. Zlepšit je vhodné také osvětu, protože zvláště na rozdíl od recyklace většině lidí v Česku může chybět uvědomění k nakládání se směsným odpadem s koncovkou ve spalovně a ne na skládce.

Česko je zemí, kde se zákaz skládkování posunul z dlouhodobě očekávaného roku 2024 až na rok 2030 a v nakládání s odpady se zdůrazňuje především význam recyklace. Ekologické organizace jako Arnika, Hnutí DUHA, Greenpeace a Děti Země často bojují v rámci povolovacích řízení s projekty i malých spaloven a naopak předcházení odpadů a recyklace mají řešit dokonce problémy plastového odpadu v oceánech. Podle nich již při současné kapacitě českých spaloven, při vyšší míře recyklace (až 70%) a předcházení odpadů, další skládky ani spalovny nemáme potřebovat. Zvonečník se od tohoto alibistického přístupu některých ekologických organizací distancuje s odkazem na odpadové statistiky (k roku 2019 v ČR ročně produkce 5,9 milionů tun komunálních odpadů, reálná kapacita spaloven a cementáren do 1,2 milionu tun a při ambiciózní recyklaci 65-70% místo dosavadních 40% chybějící kapacita spaloven přes 600 tisíc tun). Vyzývá k systémové veřejné podpoře výstavby nových spaloven v regionech, kde tyto spalovny chybějí. Směsný komunální odpad se jinak musí v lepším případě pro energetické využití vozit na vzdálenosti kolem 100 km do spaloven s již nedostatečnou kapacitou, nebo v horším případě na skládky.

Právě absence veřejné podpory spaloven je klíčová pro finální cenu naložení s odpadem pro zákazníky - sice tak podporovaná recyklace nevychází špatně, ale spalovny jsou rozhodně dražší než skládky (běžná cena odpadových položek v ZEVO činí 3000 Kč/t, skládky zákazníkům nabízejí poloviční cenu). Řada obcí kontrakty na energetické využití odpadů ani nemá, nejsou k tomu ani nijak motivovány a přes pokroky v recyklaci české skládky zbytečně bobtnají. V čistě tržním prostředí cenově samozřejmě vyhrávají skládky nad vším ostatním. Bohužel ale ani současné legislativní a dotační nastavení nevede k reálnému nakládání s odpady podle hierarchie recyklace - spalovna - skládka.

Směsný komunální odpad má v současnosti pro spalovny uspokojivé složení. V posledních desetiletích výrazně narostlo využívaní plastových obalů, s nárůstem recyklace ale ve směsném odpadu není tolik plastů, že by byl nadměrný problém s nálepy na kotlech či nadměrně stoupla výhřevnost spalovaných odpadů (běžně se pohybuje 7-14 MJ/t a úplné optimum pro spalovny 10-11 MJ/t). Po náběhu spalovacího procesu spalovna běžně nepotřebuje pomocné dodávky zemního plynu nebo topného oleje, a je cenným zdrojem energie bez ohledu na počasí. Jelikož část odpadů tvoří papír a další produkty ze dřeva/biomasy, jde částečně také o využívání obnovitelné energie - ovšem bez běžného uvolňování rakovinotvorných látek do ovzduší jako u domácích kotlíků. Velký význam má ale zejména likvidace plastů, kterých se nikdy nezrecykluje 100%. Z lokálního využívání nevelkých spaloven nehrozí přebytky jako například z "recyklace", kde plasty při převozech do zemí převažující produkce mohou cestou skončit v oceánu, navezené ve starých továrnách či dokonce ve spalovnách rozvojových zemí ignorujících jakékoli limity znečištění.

Z hlediska osvěty je důležité říci, jaké odpady nepatří do směsného odpadu končícího v běžné spalovně, nebo spalování zbytečně komplikují:

1) Nebezpečné odpady (od toho jsou speciální spalovny nebezpečných odpadů).

2) Odpady zbytečně vlhké (zbytky nápojů, vlhký bioodpad - vlhkost spalování zbytečně dusí a pro bioodpad je lepší kompost či hnědá popelnice).

3) Objemné odpady minerální (nehoří vůbec, zbytečně navyšují množství hůře využitelné škváry).

4) Velký kovový odpad (může zablokovat pohyb roštů a patří do sběru).

Zvonečník se nejen vyslovuje pro systémovou investiční i provozní veřejnou podporu spaloven a za smysluplné považuje projekty spaloven s kapacitami 100-120 tisíc t/rok a efektivním využitím tepelné energie (Jihlava, Pardubice, Karviná, Mělník). Vyslovuje se také pro zdůraznění, že spalovny odpadů jsou plně energetická zařízení, ale dosud pro ně platí zvláštní emisní limity, protože z tohoto pohledu jsou brány jako odpadářská zařízení a nikoli energetické zdroje. Porovnejme spalovny, elektrárny a domácí kotle na biomasu jednou emisní laťkou a opusťme stigma nebezpečných spaloven.

Odkazy:

Statistiky podle ekologických organizací do 2021 https://www.enviweb.cz/119505

Statistika MŽP 2021 https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/odpady_podrubrika/$FILE/OODP-Produkce_a_nakladani_2021-20221031.pdf