Letní ekologická akademie proběhla 20. a 21. července 2018 v Divoké Šárce, viz ekoakademie.cz. Směřovala ke komunální sféře a vynesla zejména témata zajišťování pitné vody pro obce, zadání pro ekologické hospodaření v obecních lesích a dotační příležitosti pro využívání dešťové vody. Byla zde příležitost k oslavě 10 let Zvonečníku s předáním ocenění za rozvoj platformy a schválením manifestu platformy. Nechyběly ani návštěvy Divoké Šárky se západem Slunce, měřením teplotních rozdílů různých povrchů či návštěva starého protileteckého krytu.

Voda a lesy jsou témata přímo svázaná s klimatickými změnami a vidíme nosnost této tématiky. A na co jsme přišli v rámci horkého sobotního výletu? Povrch asfaltové cesty 47,4 °C, vyprahlého trávníku 39,2 °C, svěží zelený plevel u kamene 27,9 °C a prostředí krytu 11,0 °C. Více zeleně, vhodné využití vláhy a toků energie jsou cesty, které fungují!

Zvonečník a Masarykova demokratická akademie uspořádali 5. března 2018 debatu v Lidovém domě na téma "Odpady - ekopřístup se vyplatí".

Prezentace panelistů ke stažení:

Ing. Jan Řechtáček (IWMC - motivační systémy pro občany) -zde-

Ing. Milan Havel (odpadový expert Arnika) -zde-

doc. Dr. Ing. Zdeněk Pospíchal (QZP - konzultační inženýrství) -zde- -zde-

Mgr. Vojtěch Pilnáček (odbor odpadů Ministerstva životního prostředí) -zde-

RNDr. Jiří Jakl (předseda Zvonečník, z.s.) -zde-

Videozáznam vystoupení panelistů: Youtube.com

Debata upozornila na ekonomickou výhodnost třídění odpadů, kdy na recyklaci směřují k obcím poplatky od výrobců obalů, zatímco skládkování je zpoplatněno a třídění by se mělo vyplácet i přímo domácnostem. Ne ve všech obcích k tomu ale fungují přímo motivační systémy, svoz odpadů lze navíc zajistit různými technickými a smluvními způsoby.

Jan Řechtáček ze společnosti IWMC k motivačním systémům přiblížil technologie firmy Botek. Nádoby se směsným odpadem jsou opatřené pasivními čipy, které jsou automaticky načítány svozovým vozem. Svozový vůz je schopný nádoby s odpadem také rovnou vážit a nabízejí se čipy s odstíněním fungující i na kovových popelnicích. Proti systémům s ručním načítáním tištěných kódů je svoz zcela plynulý a nehrozí ani zapomenutí načtení některých nádob. Opatření a umístění čipu vychází do 75 Kč/ks, čtečky čipů v relaci 160-250 tisíc Kč/vozidlo.

Milan Havel z Arniky se podělil o zkušenosti s motivačními systémy zavedenými v různých českých obcích. Za nejvíce efektivní vnímá 14denní svoz směsného odpadu, při kterém se šetří zbytečné výjezdy svozových vozidel - to potvrdil také Jan Řechtáček. Optimalizovat lze spíše velikosti a množství svozových nádob a platit jen za skutečně odvezený směsný odpad, jehož množství se u motivačních systémů snižuje a občané více třídí.

V debatě Milan Havel dále poukázal, že ČR v celkové bilanci vychází spíše jako dovozce plastových odpadů, a to i přes současný odpor Číny k dovozu nečistých plastových odpadů. V dovozu plastových odpadů do Číny nevidí zásadní problém vzhledem využití zpátečních volných dopravních kapacit z dopravy zboží do ČR. Ze strany dalších účastníků debaty ale zazněl odpor k takovému přístupu a k dálkové dopravě množství odpadů do Číny. V závěru debaty zazněl jasný apel účastníků na rozvoj recyklačních firem přímo v ČR.

Debata se velkou měrou ubírala k hliníku a k bioodpadům. Hliník je mimořádně cenná surovina vzhledem k vysokým energetickým nárokům na jeho výrobu. Tibor Schwarz z chrudimského ekocentra z tohoto pohledu vnímá jako vážný problém nárůst spotřeby nápojů z hliníkových obalů a je tedy tím spíše nutné řešit možnost třídění kovových obalů v obcích. Jiří Jakl (předseda spolku Zvonečníku) poukázal, že sice například v Praze se již objevují nádoby na třídění kovových obalů, ale ačkoli totéž navrhoval v Červeném Kostelci, narazil na nezájem jejich zavedení podobně jako je tomu v dalších obcích. Podle Milana Havla přijde vytřídění tuny hliníku na 10 tisíc Kč, tedy dost draho. Na burze kovů se ale hliník naopak prodává i přes 2 tisíce USD za tunu.

V případě bioodpadu Milan Procházka (radní Benátek nad Jizerou) poukázal, že je důležité, aby se dal třídit do hnědých popelnic a zároveň aby v nich nekončil zbytečně zahradní bioodpad. Ondřej Wagner (bývalý pracovník MŽP) pak vidí problém v živočišných zbytcích v bioodpadu a zajištění jeho využití ve velkých městech. Milan Havel poukázal na teprve první bioplynovou stanici pro pražský bioodpad. V případě bioplynových stanic s hygienizační jednotkou s využitím živočišných odpadů technologicky není problém. Bioodpadu domácnosti produkují velká množství a jeho využití v kompostárnách či bioplynových stanicích s koncovkou v podobě hnojiva má velký význam.

V panelu měl vystoupit také Zdeněk Pospíchal (QZP - konzultační inženýrství), který nakonec zaslal komentář k otázce využití recyklace a vývozu tříděných odpadů do Číny (viz -zde-). Jiří Jakl ve svém vystoupení uplatnil výhrady k ekologické nedotknutelnosti recyklace. Nechlorované plasty (např. nejrozšířenější polyethylen, polypropylen a PET) jsou ve srovnání s recyklovanými plasty snadno přímo vyrobitelné a spálením ve spalovnách mohou čistě uvolnit teplo, oxid uhličitý a vodní páru bez tvorby toxické škváry a dioxinů. Snahy rozšiřování recyklovaných plastů navíc vedou spíše k rozšiřování výskytu mikroplastů v životním prostředí. Dále papír se vyrábí ze dřeva, které je přímo obnovitelným zdrojem využívaným i v energetice, papír ale nelze nekonečně recyklovat kvůli zkracování celulózových vláken a využití papírového recyklátu může bránit využití jiných materiálů s lepšími užitnými vlastnostmi (např. technické konopí v zateplování).

Ondřej Wagner přinesl otázku k řešení odpadového hospodářství ve městech s velkými panelovými domy. Jan Řechtáček se v těchto případech kloní k zachování současných objemů kontejnerů pro směsný odpad kvůli svozové efektivitě. Zároveň poukazuje na případy měst, kde je zavedený motivační systém ve čtvrtích s rodinnými domy a sídliště je ke snížení produkce směsných odpadů do určité míry také následují. Produkce směsných odpadů také může být adresná alespoň k jednotlivým vchodům panelových domů. Milan Havel v těchto případech poukazuje na dosažitelnost snížení počtu směsných kontejnerů ze tří na jediný a třídění bioodpadu přímo vedle.

Ministerstvo životního prostředí z odboru odpadů zastupoval Vojtěch Pilnáček. Ze strany MŽP je zájem, aby dále rostl podíl recyklace i energetického využití odpadů. Důležité recyklační cíle ČR již splňuje, dalšímu nárůstu přispěje zlepšování příležitostí pro třídění odpadů a také rozvoj motivačních systémů "zaplať kolik vyhodíš". MŽP chce dále propagovat zavádění motivačních systémů směrem k obcím. Předpokladem pro fungování motivačních systémů je také zvýšení poplatků pro občany za množství směsného odpadu a odmítá, že by mělo jít hlavně o cestu k rentabilitě spalování ve spalovnách odpadů. Za předpokladu dobrých příležitostí pro třídění odpadů se rovněž neobává rozšiřování černých skládek. Nulové poplatky za směsný odpad (např. Teplice) naopak demotivují občany ke třídění a jsou pro obce nákladnější, než rozvinutý systém recyklace.

Z hlediska rozvoje třídění odpadů se často vedou osvětové kampaně k občanům a zdůrazňuje role MŽP. Velká část zodpovědnosti je ale také přímo na obcích. Jan Řechtáček poukázal na zkostnatělý přístup řady obcí, které otázku odpadů řeší jen se svojí svozovou firmou. Tyto firmy mají podle něj velká množství výhrad k motivačním systémům kvůli ochraně vlastního byznysu založeného na svážení množství směsného odpadu. Rozvoj zodpovědného odpadového hospodářství je ale závislý na oslovení celého spektra firem ke třídění a využití různých druhů odpadů. Milan Havel se proto přiklání k formulaci jednoduchých doporučení vedení obcí. Aktuálně mohou být následující:

*Jednání obcí s různými firmami pro třídění a využití odpadů (recyklační linky, kompostárny, bioplynové stanice), nejen se svozovými firmami velkých korporací.

*Zkracování vzdáleností nádob pro třídění k jednotlivým domácnostem a zajištění odpovídající frekvence jejich svozu proti přeplňování, nebo dále zavedení pytlového svozu tříděných odpadů.

*Není-li řešení třídění kovových obalů formou zvláštních nádob a rozšíření hnědých nádob pro třídění bioodpadů.

*Zavedení motivačního systému s evidencí množství skutečně odvezeného odpadu pro občany.

Mnozí se ptáte, co je možné udělat pro životní prostředí v politice obce. V různých programech se objevují líbivé fráze "zlepšení třídění odpadů", ale samotná vůle k tomu nestačí.

Nabízíme Vám proto praktickou debatu 5. března od 17:00 v Lidovém domě. Spravedlivější platby za skutečně vyprodukované odpady je ta nejlepší motivace. V různých obcích lze narážet na různé předsudky k nim a bourá se to až v případě, že to mají v sousední obci. Rok 2023 s končícím skládkováním se ale nezadržitelně blíží. Kdo pořádně netřídí, tomu se odpady hezky prodraží, ať jde o jednotlivé občany, tak o obce.

Účast v panelu přijali: Jan Řechtáček (IWMC - motivační systémy pro občany), Ing.  Milan Havel (odpadový expert Arnika), doc. Dr. Ing.  Zdeněk Pospíchal (QZP - konzultační inženýrství), Laura Mitroliosová (Institut Cirkulární Ekonomiky) a Mgr. Vojtěch Pilnáček (odbor odpadů Ministerstva životního prostředí)

Akce je veřejná, účast i drobné občerstvení zdarma. Těšíme se na Vás, ať se něco chcete dozvědět, nebo přispět do debaty svými postřehy a připomínkami.

Pozvánka je ke stažení -zde-.

7. února 2018 proběhla v Lidovém domě debata Zvonečníku a MDA "Lithiová ekonomika - co z toho skutečně můžeme mít?" (viz avízo).

Kauza lithium byla závažnou kauzou, která výrazně ovlivnila výsledek sněmovních voleb 2017. Babišovo ANO v ní s dalšími stranami (zejména KSČM a SPD) demagogicky líčilo krádeže krušnohorského lithia v hodnotě několika bilionů (!) a nezávazné memorandum ministra Jiřího Havlíčka s ČSSD srovnávalo s privatizacemi OKD. Naše debata se zabývala reálně využitelnými zásobami krušnohorského lithia, nedávným nezájmem samotného státu o jeho využití, technologickými nároky zpracování krušnohorských slíd a možnými zisky státu při rozvoji lithiové ekonomiky. 

V úvodu debaty vystoupil Karel Breiter ke geologické stavbě českých lithiových nalezišť a Jaromír Starý k lithiovým nalezištím ve Světě. Ve Světě se objevují nová naleziště a význam českého lithia tak na jednu stranu klesá, na druhou stranu tržní cena lithia stoupá vzhledem k rozvoji využívání lithiových baterií v dopravě a energetice. Petr Welser z Geometu přiblížil výsledky dosavadních průzkumů, náročné technologie zpracování krušnohorských slíd a zisky státu i v případě, kdyby se nepodílel přímo na těžbě. S rozvinutím následných odvětví vyčíslil možný zisk státu na až 700 miliard Kč za 21 let, aniž by stát nesl podnikatelská rizika rentability těžby a náklady na vývoj vhodných těžebních technologií. Vedle drcení tyto technologie zahrnují také magnetickou a gravitační separaci, floataci a ve Světě existují i postupy s využitím množství kyseliny sírové. 

Jan Rovenský (Greenpeace) a starosta Dubí (potažmo i městské části Cínovec) Petr Pípal vyjádřili podporu možné těžbě lithia v Krušných horách za předpokladu splnění nezbytných ekologických požadavků při těžbě, dopravě a zpracování vytěženého materiálu a vhodného uložení množství hlušiny. Jan Rovenský dále za vhodnou pokládá revizi úhrad za vydobytý nerost (pro další rozvoj regionu i využití ve státním rozpočtu), Petr Pípal poukázal na dřívější sporné privatizace některých místních dolů. Vnímá zájem místních občanů o možnost těžby, ke které nemají zásadní odpor a nabízí možnosti nového rozvoje. 

Panel uzavřel Martin Kloz (bývalý poradce premiéra Bohuslava Sobotky), který jednoznačně odmítl špatné úmysly memoranda Jiřího Havlíčka, ale také údajnou desetibilionovou hodnotu hojně přítomného rubidia. Vstup státu k těžbě lithia pokládá za možný, ale za daných podmínek, nikoli porušováním již daných práv firmy Geomet. Stát podle něj může mít zájem o vstup do průzkumu a potažmo přednostního práva těžby u ložisek skutečně výhodných nebo strategicky důležitých. Pokud právo na těžbu již předal nějaké firmě, musí to respektovat. Zároveň tu musejí být podmínky, aby projekt mohl pokračovat a nějaké zisky státu skutečně přinesl. U využití množství přítomného rubidia vidí zásadní problém v nízké poptávce po něm na trhu a odmítl propočítávání jeho ceny podle ceníku jeho superčisté formy. 

Těžba vzácných kovů v Krušných horách je technologicky náročná a obnáší i podnikatelská rizika výkyvů ceny těchto kovů na světových trzích. Účastníci ocenili racionalitu debaty a uvítali by ji i na původně zamýšlené půdě parlamentu. Demagogie o nutnosti právní nezávaznosti beztak právně nezávazného memoranda a kradených bilionech současné tiché sněmovní koalice (ANO 2011, KSČM, SPD) mohou nahradit racionálně uvažující strany zdůrazněním významu rozvoje lithiové ekonomiky pro české vývojové a výrobní firmy, ať už využívají lithium české nebo to ze světových trhů. Jakkoli povolování průzkumů těžby předurčuje těžební firmy přímo k těžbě, již tyto průzkumy jsou finančně náročné a vzhledem ke spojeným rizikům je předurčení těchto firem k těžbě logické. Toto nerozporovalo ani MŽP vydávající povolení k průzkumům těžby a spadající do gesce ANO 2011, ačkoli předurčení firmy k těžbě ANO 2011 před volbami účelově napadalo.  

Za záštitu akce děkujeme poslankyni Aleně Gajdůškové a za zapojení do debaty například předsedkyni tripartity Ústeckého kraje Gabriele Nekolové, senátorovi Ladislavovi Kosovi či bývalému poslanci Vlastimilu Aubrechtovi.

Videozáznamy vystoupení:

-panelisté Breiter, Starý, Welser-

-panelisté Rovenský, Pípal, Kloz-

-část debaty Petr Pípal, Gabriela Nekolová, Vlastimil Aubrecht, Martin Kloz, Ladislav Kos, Petr Welser, Martin Kloz, Jiří Jakl-

Prezentace panelistů:

RNDr. Karel Breiter, DSc. (vědecký pracovník Geologický ústav AV ČR)  -zde-

RNDr. Jaromír Starý, Ph.D. (odb. nerostných surovin Č. geologická služba)  -zde-

Dr. Ing. Petr Welser (Geomet)   -zde- +podíly zisku +technologie +legislativa +výhodnost těžby

Ing. Martin Kloz, CSc. (bývalý poradce premiéra Bohuslava Sobotky)  -zde-

Zveme Vás na debatu 7. února 2018 od 16:00 v Lidovém domě (Hybernská 7, Praha 1) na téma "Lithiová ekonomika - co z toho skutečně můžeme mít?"

Přestože Krušné hory skýtají světově významné zásoby lithia, reálně využitelné zásoby bývají zveličovány. Přestože zde probíhal letitý proces povolování průzkumů těžby předurčující firmy k těžbě a stát se nakonec chtěl dohodnout alespoň na bližší spolupráci, před sněmovními volbami 2017 různí politici odvedli zájem od povolovacího procesu k pohádkovým slibům.

*Jak může rozvoj lithiové ekonomiky pomoci rozvoji české ekonomiky a českým firmám?

*Jak případnou těžbu lithia vnímají dotčené krušnohorské obce?

*Kdo nese zodpovědnost za povolování průzkumů těžby a je vhodné měnit legislativu? 

Účast v panelu přijali:  RNDr. Karel Breiter, DSc. (vědecký pracovník Geologický ústav AV ČR), RNDr. Jaromír Starý, Ph.D. (odb. nerostných surovin Č. geologická služba), Dr. Ing. Petr Welser (Geomet), Jan Rovenský (Greenpaece), Ing. Petr Pípal (starosta města Dubí), Ing. Martin Kloz, CSc. (bývalý poradce premiéra Bohuslava Sobotky)

Pozvánka ke stažení -zde- či Facebook.

---report z akce---

Zatímco se zastavuje zemědělská půda kolem měst, kolikrát blízko jejich center najdeme hyzdící nevyužívané průmyslové plochy - brownfieldy. Mohou zde vyrůst byty, obchody, sociální zařízení, šetrný průmysl, nová parkoviště a plochy zeleně. Bývají tu ale ekologické zátěže, stavební uzávěry a historicky cenné prvky, problém dohody s množstvím vlastníků i jejich neochotou.  

Co přinesla Národní strategie regenerace brownfieldů a vyčleněné vládní prostředky? Jak problém využití brownfieldů mohou řešit města? Jak je pro investory zajímavá Národní databáze brownfieldů www.brownfieldy.cz? 

V panelu vystoupí: Mgr. Jiří Bureš (ředitel odboru řízení podnikatelských nemovitostí CzechInvest) a Mgr. Vít Céza (předseda komise pro životní prostředí Praha 8).

Debata proběhne ve středu 31. května 2017 v 17:00 hod. ve Steinerově sále Lidového domu, Hybernská 7, Praha 1 (vchod ze dvora bezprostředně za průchodem z Hybernské, zazvoňte).

Pozvánka ke stažení zde a Facebook.

15. února 2017 proběhla pod záštitou poslance a předsedy výboru pro životní prostředí Robina Böhnische parlamentní konference Zvonečníku a MDA na téma "Fiskální politika a multiplikační efekt - zhodnocení a vize pro aktivní státní politiku".

Sborník konference ke stažení -zde- (velikost 0,5 MB), případně viz www.aktivnistat.cz.

V sobotu 4. března 2017 jsme navštívili bazén v Litomyšli (viz pozvánka). Přilákala nás zejména technologie výměny tepla mezi vypouštěnou a čerstvou vodou.

V zázemí bazénu najdeme dva velké plynové kotle a v prostorách rozvodu vody je poměrně dost teplo. Již to využívá jedno vzdušné tepelné čerpadlo.

Stavba bazénu byla v roce 2011 oceněna Stavbou roku. Zajímavé je architektonické řešení, kdy vnější stěny citlivě zasazené do terénu připomínají vlny a boční průhledy zajišťují osvětlení prostor.

Zdrojem energetických úspor je především zateplení budovy bazénu, ale také tepelný výměník mezi vypouštěnou vodou z bazénu a ze sprch. Energetické úspory plynoucí z rekonstrukce se odhadují na 250 tisíc Kč ročně.

Akci zaštítili předseda výboru pro životní prostředí a poslanec Královéhradeckého kraje Robin Böhnisch a ministr pro legislativu a poslanec Pardubického kraje Jan Chvojka. Oběma za záštitu děkujeme a věříme, že zájem o ekologické technologie bude výzvou i pro ostatní politiky.

Existuje řada způsobů, jak ušetřit za energie. Hodně vžité je zateplování, se kterým ale může být problém například ve školách bez dořešeného větrání. Velkou spotřebu energie mají plavecké bazény a i tady může pomoci rekuperace. Jde o technologii, která umožňuje jak výměnu energie mezi větraným vzduchem z místností, tak mezi odtékající teplou vodou například z bazénů.

K seznámení s rekuperací jsme s naší platformou připravili 4. března 2017 návštěvu bazénu v Litomyšli. Akci zaštítil poslanec a předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch a ministr Jan Chvojka. Neváhejte, přihlaste se a připojte se k nám.

Spojení veřejnou dopravou:

Odjezd bus 8:00 z Prahy - Černý Most (směr Pec pod Sněžkou), přestup v Hradci Králové na bus v 9:25 (směr Brno). Příjezd do Litomyšle v 10:30. 

Program:

10:45 bazén - prohlídka zázemí a koupání

odpoledne - zámecký pivovar a zámek

14:41 odjezd autobusem do Hradce Králové (návrat rychlíkem do Prahy 17:48) 

Přihlášky a bližší info na: Facebook, zvonecnik(zavináč)seznam.cz či na tel. 776 877 565.

Zajímavé odkazy:

V bazénu využívají odpadní teplo, ušetří za energie (Deník)

Krytý bazén v Litomyšli šetří energie (Moderní obec)

Úsporný ohřev vody ve veřejných bazénech (Zvonečník, MDA)

Lidé dokáží ocenit čistotu ovzduší a rozhodně je to faktor, který zohledňují při výběru, kde chtějí žít. ČSSD před lety přišla s podporou výměny domácích kotlů na pevná paliva, konkrétně s "kotlíkovými dotacemi" poprvé přišel Moravskoslezský kraj.

Bohužel podmínky pro získání příspěvku na nový kotel neomezují kotle na uhlí. Zelený kruh proto prosazuje obecní zákazy spalování uhlí, kde by ale záleželo na libovůli vedení obcí.

Zvonečník nabízí limit na sirnatost paliv, protože o to jde v případě uhlí především. Takový limit může vést k nahrazení spalování uhlí v neodsířených zdrojích ekologičtějšími palivy a tuto možnost přímo podporuje například poslanec a předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch.

Řešení jsme vyzvedli k hodnocení vlády (odkaz), které pozitivním přístupem příliš neudělalo radost opozičním zeleným. Zákaz spalování uhlí s obsahem síry nad 0,5% v neodsířených zdrojích by přinesl řadu efektů. Například severočeské uhlí by již v uhelných skladech nešlo vydávat za "nízkosirnaté", protože ve srovnání s jinými palivy (dřevo, pelety ze zemědělských produktů, ale i černé uhlí), zvláště v poměru k uvolněné energii rozhodně patří k palivům vysokosirnatým.

Zajímavé odkazy:

Vytápění uhlím či dřevem, aneb ne vždy to nejlevnější vyjde opravdu nejlevněji (Příroda.cz)